|
|
Hledání nových biomarkerů neplodnosti mužů pomocí transkriptomu spermií
Semyakina, Anastasiya ; Liška, František (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent)
S problémem neplodnosti se v současně době setkává 10 až 15 procent párů. Přitom přibližně v 50 procentech případů se na problému podílí mužský faktor. Většina příčin mužské neplodnosti zůstává neznámá. Proto je velmi aktuální otázka nalezení jednoduchých a v klinické praxi použitelných nástrojů diagnostiky mužské neplodnosti. V této práci jsme se na základě analýzy transkriptomu spermií pokusili najít geny, u nichž by mohl rozdíl v expresi mezi normálními a patologickými spermiemi poskytnout informace o molekulární podstatě patologie. Stanovení exprese takových genů by mohlo sloužit pro neinvazivní diagnostiku mužské infertility. Do této studie bylo zahrnuto 67 vzorků spermií včetně 16 kontrolních od zdravých mužů. Vzorky neplodných pacientů byly rozděleny do tří skupin podle morfologie a motility na základě údajů spermiogramu. Do skupiny astenoteratozoospermie bylo zařazeno 20 vzorků vykazujících sníženou motilitu a abnormální morfologii, do skupiny astenozoospermie bylo zařazeno 15 vzorků spermií s normální morfologií, ale sníženou motilitou, do třetí skupiny, normospermie, bylo zařazeno 16 vzorků neplodných pacientů s normálním spermiogramem z hlediska počtu spermií, motility i morfologie. Dvacet čtyři vzorků ze všech čtyř skupin (tři skupiny infertilních mužů a jedna skupina kontrolní - sedm...
|
|
|
Hledání nových biomarkerů neplodnosti mužů pomocí transkriptomu spermií
Semyakina, Anastasiya ; Liška, František (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent)
S problémem neplodnosti v současně době se setkává 10 až 15 procent párů. Přitom přibližně v 50 procentech případů se na problému podílí mužský faktor. Většina příčin mužské neplodnosti zůstává neznámá. Proto je velmi aktuální otázka nalezení jednoduchých a v klinické praxi použitelných nástrojů diagnostiky mužské neplodnosti. V této práci jsme se na základě analýzy transkriptomu spermií pokusili najít geny, u nichž by mohl rozdíl v expresi mezi normálními a patologickými spermiemi poskytnout informace o molekulární podstatě patologie. Stanovení exprese takových genů by mohlo sloužit pro neinvazivní diagnostiku mužské infertility. Do této studie bylo zahrnuto 67 vzorků spermií včetně 16 kontrolních od zdravých mužů. Vzorky neplodných pacientů byly rozděleny do tří skupin podle morfologie a motility na základě údajů spermiogramu. Do skupiny astenoteratozoospermie bylo zařazeno 20 vzorků vykazujících sníženou motilitu a abnormální morfologii, do skupiny astenozoospermie bylo zařazeno 15 vzorků spermií s normální morfologií, ale sníženou motilitou, do třetí skupiny, normospermie, bylo zařazeno 16 vzorků neplodných pacientů s normálním spermiogramem z hlediska počtu spermií, motility i morfologie. Dvacet čtyři vzorků ze všech čtyř skupin (tři skupiny infertilních mužů a jedna skupina kontrolní - sedm...
|
|
|
Asociace polymorfizmu kandidátních genů s masnou užitkovostí skotu
PŮBAL, Václav
Výzkum v oblasti molekulární genetiky spěje rychlým tempem kupředu a stejně tak se dramaticky navyšuje penzum vědomostí o geneticky založených, ekonomicky důle-žitých vlastnostech kulturních zvířat a rostlin. Tato práce podává přehled aktuálních poznatků o kandidátních genecha asociaci jejich polymorfizmů s masnou užitkovostí a kvalitou hovězího masa. Vybraných 10 genů zahrnuje: CAST (calpastatin), PLAG1 (pleomorphic adenoma gene), ANK1 (ankyrin 1), FABP4 (fatty acid binding protein 4), FASN (fatty acid synthase), SCD (stearoyl-CoA desaturase), LEP (leptin), MSTN (myostatin), IGF2 (insulin-like growth factor 2) a TG (thyroglobulin).
|
|
|
Analýza vybraných kandidátních lokusů ovlivňujících užitkové vlastnosti a zdraví zvířat
ČUNÁTOVÁ, Štěpánka
Cílem práce byla analýza polymorfismu v pozici -371bp (vzhledem k ATG start kodonu) genu MSTN, SNP v poloze 1948 bp genu MYF5 a vliv těchto polymorfismů na křehkost, vaznost, hodnotu pH a barvu masa. K analýze bylo využito 241 vzorků masa býků českého strakatého skotu. Genotypizace genů MSTN a MYF5 byla provedena metodou PCR-RFLP. Pro detekování polymorfismů byly použity restrikční endonukleázy DraI (pro gen MSTN) a TaqI (pro gen MYF5). Ze stanovených genotypů byly vypočteny jejich frekvence a frekvence alel. U genu MSTN byla frekvence genotypů AA=0,729, AB=0,258, BB=0,013 a frekvence alel A=0,858, B=0,142, pro gen MYF5 pak byla AA=0,181, AB=0,542, BB=0,278 a frekvence alel A=0,452 a B=0,548. Pomocí statistické analýzy byl zjištěn vliv (na hladině významnosti P > 0,05) genotypů genu MYF5 na vaznost, hodnotu pH a barvu masa.
|
|
|
Vliv vybraných kandidátních lokusů na ukazatele jakosti masa u skotu
STEBLOVÁ, Halina
Tato práce byla zaměřena na analýzu polymorfismu v 2141. pozici v exonu 5 genu růstového hormonu (GH) a polymorfismu v 257. pozici v exonu 10 genu pro receptor růstového hormonu (GHR) a na stanovení vlivu těchto polymorfismů na křehkost masa. K analýze bylo využito 333 vzorků masa býků plemene českého strakatého skotu. Genotypizace lokusů GH a GHR byla provedena metodou PCR-RFLP. Pro odhalení jednonukleotidového polymorfismu byla u obou genů použita restrikční endonukleáza AluI. Pro určení křehkosti masa byla použita metoda měření síly ve střihu podle Warnera a Bratzlera. Hodnoty síly ve střihu vzorků syrového masa byly naměřeny 14. den po porážce. Poté byl statisticky vyhodnocen vztah mezi genotypy a sílou ve střihu. Ve sledované populaci se pro lokus GH vyskytovalo 166 jedinců s genotypem LL, 161 heterozygotů LV a 6 homozygotů VV. Relativní frekvence genotypů tedy byly 0,499 (LL), 0,483 (LV) a 0,018 (VV). Frekvence alely L byla 0,74 a alely V byla 0,26. Pro lokus GHR bylo ve sledované populaci zjištěno 178 homozygotů AA, 105 heterozygotů AG a 50 homozygotů GG. Relativní frekvence genotypů byly 0,535 (AA), 0,315 (AG) a 0,15 (GG). Frekvence alely A byla 0,692 a alely G byla 0,308. Pomocí statistické analýzy byl zjištěn významný vliv genotypu genu GH na sílu ve střihu, respektive křehkost (P<0,05). Pro lokus GHR nebyl zjištěn žádný vliv genotypu na sílu ve střihu (P>0,05).
|
|
| |
|
|
Kandidátní geny masné užitkovosti skotu
BLÁHOVÁ, Alice
Předmětem bakalářské práce bylo zpracovat přehled nejvýznamnějších kandidátních genů pro masnou užitkovost. Studovány byly tyto geny: GH, GHR, MSTN, MyoD rodina, leptin, IGF, TG5, SCD, DGAT a STAT5A. Růstový hormon se zapojuje do fyziologických procesů růstu a metabolismu. Receptor pro růstový hormon byl navržen jako kandidátní gen pro znaky související s produkcí masa u skotu. Myostain je významným markerem. Ovlivňuje množstvíí svaloviny, snižuje podíl mramorování a zvyšuje křehkost masa. MyoD rodina jsou proteiny který hrají roli v regulaci svalové diferenciace. MyoD rodina zahrnuje tyto geny: MYF3, MYF4, MYF5 a MYF6. Leptin je v asociaci s ukládáním tuku, příjmem potravy a energetickou bilancí. IGF je kandidátní gen pro masnou užitkovost a plodnost. Gen TG5 je prekurzor thyroidních hormonů, které hrají důležitou roli při vzniku a diferenciaci buněk. Produktem genu stearoyl- CoA denaturáza je enzym odpovědný za přeměnu nasycených mastných kyselin v jednoduché nenasycené masné kyseliny. Gen DGAT1 je kandidátní gen pro mramorování masa a pro množství tuku v mléce. Gen STAT5A představuje skupinu transkripčních faktorů a je velmi důležitým intracelulárním mediátorem prolaktinu.
|
|
|
Kandidátní geny mléčné užitkovosti skotu
KADLEC, Tomáš
Cílem této práce je vypracovat přehled o významných a šlechtitelsky zajímavých kandidátních genech, ovlivňujících mléčnou užitkovost a kvalitativní parametry mléka, s důrazem na geny asociované s množstvím a kvalitou mléčných proteinů a mléčného tuku.
|
|
| |
host ::
RSS.